Přišel čas na další rozpracování našeho útoku na okresní soud v Kyjevě.

Mezi komentáři k útoku jsme četli více než jednou, že někteří lidé nerozumí našim motivům. Zdá se, že zatčení Azata Miftakhova v Moskvě nemá nic společného se soudním domem v Kyjevě. Pokusíme se to vysvětlit, protože je důležité, aby se tento zdánlivě zjevný vzkaz dostal dále.

Výběr cíle:

Rozhodli jsme se jít na budovu vládního soudu. Mnozí z nás mají dobrou představu o tom, co přesně je dnes soudní budova. Kdo z nás nebyl u soudu? Kdo nikdy neměl přítele nebo známého v base? Všichni cítí to naprosté opovržení soudů, vůči těm slabším a ustrašeným. Proč je musíme respektovat a přijmout? Někdo jim dal právo vzít naši svobodu a životy. Takže teď sedí vysoko, když pod nimi mizí za mřížemi ti, nad nimiž se vznáší hlídač v uniformě.

Soud, jako každý jiný orgán zákonodárné a výkonné moci, je nástrojem v rukou státu. Nástroj pro potlačení všech civilních činností, které ohrožují vládu. Všechny autoritářské státy (a všechny státy takové jsou) umožňují protestní aktivity až do okamžiku, kdy se stanou skutečným nebezpečím nebo pokud kapitalistický systém již nemůže protest prodat se ziskem.

Po několika minutách, kdy jste překročili hranici legality a neškodnosti, vás všechny tři větve moci začnou izolovat, zadržovat, mučit a zabíjet. Vzpomeňte si, jak v roce 1905 v Petrohradě vojáci císařského režimu vystřelily na stovky pokojných demonstrantů. Jak v červnu 1962 sovětská moc zmasakrovala stávkující dělníky a občany v Novocherkassku. Není pochyb o tom, že odstřelovači, kteří 20. února 2014 zastřelili téměř 50 neozbrojených lidí na Majdanu v Kyjevě, také následovali rozkazy od těch u moci.

Ukrajinské soudy se jen trochu liší od těch v Rusku. Viděli jsme jak snadno soud, vydal rozkaz k razii na anarchistickém bytu ve Lvově. Není žádným tajemstvím, že nacisté z policie a SBU (Bezpečnostní služba Ukrajiny) mají obrovský vliv na soudce. V Rusku a Bělorusku vše kontrolují policisté a bezpečnostní úředníci. V průběhu let byli soudci vždy nepřáteli bojovníků za svobodu. Oni proti nám – my proti nim.

V roce 2016 anarchisté hodili několik molotovových koktejlů na okresní soud v Kyjevě. Po požáru se úřadům podařilo najít „ruské spojení“ a jako ochranu před novými molotovy umístili do oken síť. Je to tak jednoduché a banální obviňovat z každého aktu odporu pro-ruské agresory. Ale ne, nemá to nic společného s Ruskem ani s nějakými zločineckými motivy. Náš útok, to je akt anarchistické solidarity s naším spolu-rebelem Azatem Miftakhovem. Všechny státy jsou věznice. Soudy představují složku ve vládním aparátu, který anarchisté po celém světě chtějí zničit. Revoluční boj proti státnímu útlaku nezná hranice narýsované vládami. Jsme solidární se všemi našimi soudruhy po celém světě. Všude policejní, vyšetřovací, prokurátorský a soudní personál propojuje stejná tkanina. Jsou to nástroje útlaku v rukou státu, což znamená, že se na ně musíme zaměřit bez ohledu na to, kde se nacházíme. Bojujte tam, kde stojíte!

Anarchista Azat Miftakhov se stal zajatcem nepřítele v Rusku a my napadli soudní budovu na Ukrajině. Dnes je situace mezi těmito dvěma zeměmi obzvláště přátelská. Zatímco předvádějí nepřátelství vůči sobě navzájem, vládnoucí kliky obou zemí jsou ve skutečnosti nejlepšími spolupracovníky. Živí se mezinárodním incidentem, který sami vytvořili, aby si udrželi své královské postavení. Poroshenko a Putin – oni jsou si tak podobní.

Podívejme se na seznam současných anarchistických vězňů na celém světě. Přemýšlíme o tom, kdo vynesl rozsudky a uvěznil tyto statečné lidi?

V mnoha jiných zemích je používání střelných zbraní pro anarchisty již nějakou dobu běžnou praxí. V jisté době nás ohromila střelba ze strany buňky FAI / IRF „Olga“  (2012, Janov) na generálního ředitele italské jaderné strojírenské společnosti Ansaldo Nucleare, ozbrojený útok proti policii provedený FAI-M buňkou “Mariano Sanchez Añon” (2012, Chalco), útoky na kanceláře a ústředí PASOK uskutečněné Organizací revoluční sebeobrany (2014 a 2017, Atény). Existuje mnoho příkladů. Jenže ne v Rusku, na Ukrajině nebo v Bělorusku. Stalo se to někde venku za hranicemi. Proto jsme se rozhodli, že nastal čas zvýšit náš odpor na zcela novou úroveň. Boj a solidarita nejsou jen o samolepkách, graffiti, bannerech a sbírkách – existují také vyvlastnění, sabotáže, žhářství, bombardování a střelba. Po nějakou dobu jsme hledali způsoby, jak získat zbraně a střelivo. Časem se nám to podařilo. Po mnoha trénincích jsme se konečně cítili připraveni. Ukázali jsme svůj závazek i odhodlání a také jsme získali neocenitelnou zkušenost. Každý takový čin nám dává větší sílu, důvěru a poznání.

Abychom se vyhnuli tomu, že nás zachytí kamery, museli jsme střílet ze vzdálenosti asi 40 metrů. Je zvláštní, že poškození oken bylo objeveno až tehdy, když soudci dorazili do svých kanceláří. Takže až za 9 hodin. Zvýšená policejní činnost v okrese Holosiivskyi (pravděpodobně kvůli prezidentským volbám) nás vedla k očekávání okamžité reakce. V průběhu příprav jsme se museli několikrát dostat k zemi a ležet, dokud policie neprošela.

Každému, kdo si přeje jít mimo graffiti a bannery:

Pro tento plán jsme si koupili ruční zbraň ráže 9mm. Když jsme konečně získali pistoli, dostat se k munici bylo dost snadné. V tomto bodě bychom to nejspíše měli upřesnit. Použili jsme patrony české firmy Sellier & Bellot s kulkou typu FMJ. Policie získala 15 nábojnic se značkami S&B ze země. Všech 15 kulek, které vyjmuli ze zdi, mělo mosazné pláště. Takže teď se policie bude hodně zabývat těmito údaji, které zůstaly na těchto nábojnicích a kulkách. Použití stejné zbraně v budoucnu znamená spojit ji s tímto útokem. S největší pravděpodobností se této zbraně zbavíme. Je nejlepší vyhnout se zachování takových důkazů. Revolver nebo mosazný lapač se zdají být vhodné pro tento účel. Tam je vždy prostor pro experimenty. Bylo by úžasné používat nějaký druh tlumení a bezplamenné palebné zařízení nebo dokonce nízkohlučnou munici.

Naším cílem je transformovat moderní společnost. Neměli by existovat žádné vlády, žádné státy, žádný majetek, žádné národy, žádní bohové, žádné kulty. Naše prostředky – oheň, zbraně, výbušniny.

Mladý anarchistický hrdina Michail Zhlobitsky je v našich srdcích!

Naše solidarita míří ke všem zatčeným a vězňům, kteří čekají na propuštění.

Naše solidarita míří ke všem emigrantům a uprchlíkům, kteří čekají na revoluci ve své krajině.

Soudruhu, pospěš si, střílej na policajta, soudce, boháče, dřív než tě nová policie zamkne ve vězení. Pospěš si, ozbroj se.

Musíme se ještě naučit vyloupit banky, takže pro ty, kteří nám chtějí pomoci s finančními prostředky, zde je naše Bitcoin Peněženka:
1NiB9uXhr7Fe6Va6dUsPahXNsGLZoNuU5L

Anarchisté
27, března 2019

• Volně přeloženo z článku Who’s to judge? About the shooting attack on the courthouse in Kiev https://a2day.net/who-s-to-judge-about-the-shooting-attack-on-the-courthouse-in-kiev/