Na Ukrajině stále zuří válka zahájená invazí ruské armády. Někteří nám ji chtějí prezentovat jako slavný odpor celého ukrajinského lidu proti ruskému fašismu, jiní ji budou líčit jako legitimní odpověď Ruska na imperialismus NATO.
Pravda je taková, že ve válce umírají vždy titíž lidé. Ti, kteří jsou příliš chudí na to, aby mohli utéct, ti, kteří nemají peníze nebo známosti, aby se vyhnuli povinným odvodům, ti, kteří dnes byli donuceni jít do zákopů hájit zájmy svých včerejších vykořisťovatelů, aby je zítra mohli titíž vykořisťovat nanovo. Zkrátka proletáři, ti, kteří stejně jako my, vy, ty, nemají jinou možnost, jak přežít, než jít každý den prodat svůj čas a své tělo, aby mohli šéfové ve všech zemích na světě bohatnout. Válka zuří i za hranicemi Ukrajiny. Ti, kteří nezemřou pod bombami, budou trpět hladem způsobeným sankcemi a ekonomickými dopady i tisíce kilometrů od frontové linie.
Zatímco část ruského státního aparátu se zdá být odhodlána pokračovat ve válce bez ohledu na lidské ztráty, vládnoucí kapitalisté na Ukrajině vyhlásili stanné právo. Ti, kteří se sami obsluhují v obchodech, aby měli co jíst, nebo aby si trochu přilepšili, jsou tvrdě trestáni, ponižováni, někdy i popravováni. Těm, kteří stále pracují i pod hrozbou bombardování, se platy snižují až k mizérii ve jménu vlasteneckého úsilí. Ruští kapitalisté posílají ruské, běloruské, osetské nebo čečenské vojáky umírat a zabíjet pro své vlastní zisky. Někteří z vojáků jsou branci, byli odvedení a posláni do boje násilím.
Tváří v tvář této situaci se v Rusku konaly četné a pravidelné demonstrace. Běloruští železničáři sabotovali železniční tratě, aby přerušili logistické zásobování frontových linií. Zaměstnanci letiště v italské Pise odmítli naložit zbraně směřující na Ukrajinu. Navzdory krutým represím proletáři povstávají proti této válce, která není jejich válkou.
Západní země a země NATO, které se poté, co vyplenily, napadly a vybombardovaly téměř celou zeměkouli ve jménu pokroku a posléze demokracie, mohou opět vydávat za tábor míru a rozumu.
Ruský stát, zaostávající za kapitalistickou ekonomikou, se pouští do expanzivní války: to je dramatická situace pro ty, kdo umírají pod výbuchy bomb, ale pro kapitalisty je to příležitost! Reorganizace globálního trhu s energií na pozadí zelené ekonomiky je nyní nezbytná. Vynucený, ale vítaný plán pro evropské a severoamerické kapitalisty, protože investice a potenciální zisky jsou kolosální.
Tato reorganizace půjde daleko za otázku energetiky, jednotlivé mocenské bloky se přetvářejí, vzývání národnosti či suverenity je pouze návnada zakrývající nevyhnutelnou znovu nastartovanou soutěž mezi státy ohroženými recesí, ale především konkurenci mezi dělníky.
Nacionalistický ideologický nátěr se snaží povzbudit dav, aby v podpoře válečného úsilí pracoval ještě víc a levněji, a jeho cílem je, byly aby dělníci zapomněli, že jejich zájmy jsou stejné jako zájmy těch, kteří dřepí v zákopu na opačné straně.
Ukrajinští migranti jsou prý láskyplně rozdělováni podle zemí a podle své kvalifikace. Ve skutečnosti budou sedět ve stanu Červeného kříže, který bude jejich čekárnou předtím, než budou přerozděleni k novému vykořisťování.
„Jsme ve válce“, touto větou Macron uvedl svou covidovou sekvenci, než vytyčil jako heslo pro národ odolnost. V souladu s militaristickým diskursem reprodukovaným státy po celém světě od začátku pandemie, abychom přijali nová utahování opasků. Tady, jako všude na světě, jdou ceny nahoru, stoupají, EXPLODUJÍ! Růst cen, k němuž docházelo již dlouho před vypuknutím konfliktu, nachází hotové ospravedlnění ve střetech probíhajících na Ukrajině. Pro ty, kdo nás řídí, bychom měli ztlumit topení, snížit spotřebu toho či onoho, dál dřít na to, abychom mohli zaplatit dvě eura za litr benzínu!
Nezapomínejme, že válka států je kapitalistický mír jinými prostředky. Nežádáme mír, který je drahý pouze demokratům, protože umožňuje akumulaci. Proti hrůze této společnosti, kde je vše založeno na zisku, chceme třídní válku!
Proti smrtícímu rachotu bomb a mediálnímu humbuku, který nás chce vést k volbám, si nabrusme nože, pojďme do ulic, začněme stávkovat, organizovat blokády: přejděme do ofenzivy proti vykořisťování!
