Category Archives: Analýza

Kapitalismus v sobě bezesporu má hluboké rozpory, které jej tlačí k neustálému vývoji a přizpůsobování tak, aby se vyhnul periodickým krizím, které jej postihují. My se ale nesmíme nechat ukolébat čekáním na tyto krize. Když přijdou a budou odpovídat požadavkům na podnícení jednotlivých prvků povstaleckého procesu, budou vítány. Nicméně my jakožto vykořisťovaní jsme základním rozporem […]

Přijímáme to nejlepší z individualismu a to nejlepší z komunismu. Povstání vychází z touhy jedinců po vymanění se z omezujících a kontrolovaných poměrů, z touhy znovu si přisvojit schopnost vytvářet vlastní životy podle toho, jak jim to vyhovuje. To vyžaduje, aby překonali oddělení mezi sebou a svými životními podmínkami. Tam, kde životní podmínky ovládá několik […]

Povstalecký anarchismus není morálkou pro přežívání: všichni přežíváme různými způsoby, často v kompromisech s kapitálem v závislosti na naších společenských pozicích a na našich schopnostech a zálibách. Samozřejmě, že nejsme morálně proti použití nelegálních prostředků k našemu osvobození z okovů námezdního otroctví, abychom pak žili a starali se o naše projekty. Stejně tak ale ilegálnost […]

Konfliktnost by měla být viděna jako stálý prvek v boji proti Moci. Boj, který postrádá tento prvek, končí tím, že nás tlačí ke smíru s institucemi. Začíná to tím, že se přizpůsobujeme zvyku zastupování a víře v iluzorní osvobození, které má přinést parlamentní usnesení, a končí to aktivní participací na našem vlastním vykořisťování.

Není možné vidět dopředu výsledek určitého boje. Dokonce i omezený boj může mít nejnepředvídatelnější následky. Cesta od různých povstáních, omezených a ohraničených, k revoluci nebude nikdy dopředu garantována žádnou metodou.

Stát a kapitál neodumře, jak si mnozí anarchisté očividně myslí. Tento postoj není zakořeněn pouze v abstraktní rovině „čekání“, někteří dokonce otevřeně odsuzují akce těch, pro které tvorba nového světa znamená zničení toho starého. Útok je odmítnutím zprostředkování, pacifikace, obětování, přizpůsobování a kompromisu.

Od stran a odborů k sebeorganizaci: V revolučním hnutí existují zásadní rozdílnosti: anarchistická tendence směřující ke kvalitě boje a jeho sebeorganizaci a autoritářská tendence směřující ke kvantitě a centralizaci.