Jak můžeme dosáhnout okamžiků svobody, i když jsou jen krátké a sporadické? Jaké jsou ty okamžiky, když cítíme, že to, co nás omezuje, ztrácí váhu a smysl?

Odpovědi mohou být rozmanité v závislosti na zájmech každého jednotlivce, na tom, jak se situuje v tomto světě a jak mu rozumí. Možná se někteří lidé již cítí svobodně a tyto otázky jsou zbytečné, protože myslí, že jsou mimo chapadla moci.

Ti z nás, kteří nemají tyto sny, vědí, že samotná existence státu nás staví do útlaku. Do situace, ve které je nezbytný boj a útok, pokud je svoboda na horizontu. To nemůže být jinak.

A právě v této možnosti útoku najdeme skutečné okamžiky svobody. Protože jsme se rozhodli konfrontovat tento svět a postavit se jako jeho nepřátelé, začali jsme se dívat na naše okolí jinak. Začali jsme si vizualizovat cíle a jejich zranitelnosti, začali jsme vidět nejlepší způsob, jak udeřit na moc. Začali jsme se stavět do útoku.

Stručně řečeno, začínáme si nějakým způsobem brát naše životy! Při vytváření spoluúčasti ve spiknutí a v akci odstraňujeme články v našich okovech. Zažíváme malé okamžiky svobody, ikdyž jsou jen prchavé.

Rozhodnutí zničit vše, co na nás bylo uvaleno, je učiněno v první osobě. To znamená, že se jedná o individuální rozhodnutí volně přijaté se všemi riziky, která s sebou nese. Vzniká z osobní motivace, která nemá v úmyslu mluvit za druhé nebo se chovat jako předvoj něčeho. Představuje výraz boje, stejně jako mnoho jiných, které nehledají zprostředkovatele.

Solidarita mezi anarchisty musí nutně jít stejným směrem, aby se vyhnula pozicím, které mají sklon k viktimizaci a překonala je. Solidarita je nezbytná v tom, že se provádí v první osobě, jako svobodný a individuální akt proti moci a nejen jako vypověď o situaci toho nebo onoho soudruha.

Anarchická solidarita je revoluční solidarita, která chápe, že důležitou formou solidarity je i nadále útok. Je to pochopení, že každá akce proti moci je gesto solidarity se soudruhy ve vězení. Jde o to vidět boj uvězněných anarchistických soudruhů a neredukovat je pouze na kategorii vězňů, což je místo, kde je umístila moc. Jde o to připomenout nepříteli, že bez ohledu na to, jak moc nás uvězní, budeme na něj i nadále útočit, aniž bychom se zastavili. Jsme uvězněni, protože jsme začali bojovat.

Tento svět a jeho věznice mohou explodovat!

Francisco Solar
-Maximální bezpečnostní sekce-
Vězení vysoké bezpečnosti (CAS)

• Zpracováno podle článku Chile: Letter from Comrade Francisco Solar for the International Week of Solidarity with Anarchist Prisoners
  https://anarchistsworldwide.noblogs.org/post/2020/08/25/chile-letter-from-comrade-francisco-solar-for-the-international-week-of-solidarity-with-anarchist-prisoners/