Web ABC nedávno přinesl informaci o tom, že byl zatčen anarchista Garbiel Pombo da Silva. V současné době byl vytvořen bankovní účet jménem jeho partnerky, aby bylo možné přijímat solidární příspěvky:

DRŽITELKA: Elisa Di Bernardo
BANKINTER
IBAN: ES06-0128-0180-3601-0009-8696
BIC / SWIFT: BKBKESMMXXX

Dále publikujeme překlad textu „Kacíři“, který Gabriel napsal v červenci 2019.

Kacíř, stejně jako bandita, ví, že ztráta jeho svobody ho neodvratně přivede k šibenici. Čeká na něj tribunál, který se ho bude ptát na jeho činy. Soud, který bude vykonávat svou moc a absolutní zdůvodnění ve jménu Boha, lidu, království a státu. Moc a rozum jsou akty autoritářského synkretismu vyvinutého v průběhu staletí majiteli Země, moře a nebe. Proto si individualistický anarchista – který je zároveň kacířem a banditou – uvědomuje, že jeho přesvědčení o moci a rozumu ho vede na hranici.

Jako můra hledají světlo a podlehnou. Stejně jako Icarus létají vysoko a Slunce roztaví jejich křídla. Jako Prometheus ukradli oheň bohů pro sebe a pro ostatní.

Anarchistické drama je jeho vášní pro svobodu, nemilosrdným hledáním kompliců, které zřídka nachází. Pohrdá konformismem stáda, bázlivostí davu a dogmatismem každé víry. Každý kněz – každého „ismu“ – ho nenávidí, protože nemůže být ovládán, neposlouchá ho; a když může, zvedne hlas, aby napadl sebemenší formu moci a autority. Někdy tito osamělí mstitelé úmyslně hodí bombu nebo vrhnou dýku. Vždy zasévají chaos do řádu rozumu, přísně stanoveného jako zákon nebo nejvyšší pravda. Jindy se nespokojeně přidružují s úmyslem vyvolat povstání. Většinu času však čtou, protože jejich nejlepším přítelem a koníčkem je znalost toho, co bylo a co je. Nemají iluze ani naděje, ale přesvědčení. Vědí, že vědění je jejich síla a že jim dává sebeurčení.

Žijí každý den, jako by byl jejich poslední. Ve zotročené společnosti je svoboda trestatelná smrtí. Nevzdávají se, nestěžují si, nadávají, útočí, vyvlastňují. Není jich mnoho, ale i těch několik může zaneprázdnit všechny vlády, právě proto, že jsou neovládatelní; s láskou k totální svobodě. Znovu se objevují v každém kroku, každém výstřelu, každém polibku. Nejedná se o stratégy, protože nemají konečnou metu a proto jejich činy vzbuzují vztek ostatních.

Nemají žádné „partyzány“ kromě těch, kteří je znají a milují, narozdíl od jejich barbarských ikon. Často jsou karikováni v novinách, od okamžiku, kdy se předpokládá, že jsou schopni zabránit tomu, aby se lidé ptali: kdo jsou ti šílenci? Co chtějí? Jak vysvětlit, kdo jsou anarchisté, občanům, kteří delegují svůj život a myšlení na ostatní?

Ano, jsou naštvaní a nechtějí nic menšího než nic. Všechno, co jim bylo vzato a nikdo to nemůže vrátit. Tam jsou! Nemají žádné „argumenty“. Za ně mluví oheň a prach. Kilo dynamitu a báseň. Kilo černého prachu a nová kacířství. „Ruce vzhůru“ a jsou pryč. Stroje ničící jejich banky, soudy, policejní stanice; kasárna, kostely a politická křesla … „Co tito šílenci chtějí?“ Nic! Ničivé nic, co ponechává prostor divoké přírodě. Květiny prožírají svou cestu pod troskami hnusné „civilizace“.

Gabriel Pombo Da Silva

5. července 2019

Odněkud ve Starém světě

• Zpracováno podle článku ‘Heretics’ by Gabriel Pombo da Silva
  https://325.nostate.net/2019/07/23/heretics-by-gabriel-pombo-da-silva/