Není možné vidět dopředu výsledek určitého boje. Dokonce i omezený boj může mít nejnepředvídatelnější následky. Cesta od různých povstáních, omezených a ohraničených, k revoluci nebude nikdy dopředu garantována žádnou metodou.

To, čeho se Systém bojí, nejsou jednotlivé sabotáže samy o sobě, ale spíše jejich rozšíření ve společnosti. Každý proletarizovaný jedinec, který disponuje i těmi nejskromnějšími prostředky, může formulovat své cíle – samostatně, nebo spolu s ostatními. Pro stát, kapitál a policejní aparát je materiálně nemožné kontrolovat celou společnost. Kdokoliv, kdo opravdu chce napadnout síť kontroly, může teoreticky i prakticky přispět. Objevení prvního přerušeného spojení se překrývá s rozšířením sabotáží. Anonymní praxe společenského sebeosvobození se může rozšířit do všech oblastí a při tom ničit preventivní kodexy nastolené Mocí.

Malé, a proto také snadno opakovatelné, akce nevyžadují sofistikované prostředky, a jsou tudíž dostupné všem. Díky své jednoduchosti a spontaneitě se stávají nekontrolovatelnými. Vysmívají se i těm nejrozvinutějším protipovstaleckým technikám.

• Úryvek textu, který poprvé vyšel v Killing King Abacus #2 (Léto 2001)