V posledních letech některé skupiny a jednotlivci hledají paralely mezi sociální revolucí ve Španělsku v letech 1936-1939 a takzvanou “rojavskou revolucí”. To se nyní odehrává i při účasti tzv. anarchistů a anarchistek ve válce mezi Ruskou federací a ukrajinským státem. My jsme tento paralelismus nikdy nepoužívali, protože z historického hlediska a ve vztahu k anarchismu nedává smysl.

Tento paralelismus je veden proto, aby ospravedlnil účast anarchistů, ať už na individuální nebo kolektivní úrovni, ve válkách kapitalismu na obranu některé frakce kapitálu. Již během sociální revoluce od roku 1936 se v revolučním táboře ozývalo mnoho hlasů proti militarizaci revoluce a proti vytvoření lidové armády. Ať už někdo falšuje dějiny jakkoli a ohýbá je podle svých potřeb, zůstávají falzifikací. Masy tehdy ve Španělsku nebojovaly za demokracii, republiku, za všechny nástroje vlády kapitálu, ale za jejich zrušení. Teprve když zvítězila kontrarevoluce, revoluční hesla a zájmy vykořisťovaných mas zmizely a staly se zájmem antifašistické a demokratické buržoazie. Přesně toto obvykle zůstává – nikoli obrana sociální revoluce, ale obrana kapitálu a jeho demokratické vlády.  A přesně to hájí i ti, kdo se dovolávají těchto falešných paralel.

• Milicionáři, ano! Ale vojáci, nikdy! – Španělské anarchistické milice (1936)

Výňatky z francouzské publikace “Catalogne Libertaire 1936-1937” André a Dori Prudhommeauxových

• Armáda nebo milice?

L’Espagne Antifasciste zveřejnil článek:

… v Barceloně … mladí lidé se hlásili do milicí a někteří dokonce chtěli okamžitě odejít do Zaragozy. Aby to dokázali, uspořádali obrovské shromáždění, kterého se zúčastnilo 10 000 lidí, a přijali následující rezoluci:

“Neodmítáme plnit své revoluční povinnosti. Chceme jít osvobodit naše bratry v Zaragoze. Chceme být bojovníky za svobodu, ale ne vojáky v uniformě. Armáda se ukázala jako nebezpečí pro lidi: pouze lidové milice chrání veřejné svobody: Milicionáři, ano! Ale vojáci, nikdy!”

• Mobilizace a útěk do Valencie

… 27. října [1936] se Frente Libertario (orgán milicí CNT-FAI* v madridském sektoru) vyjádřil velmi kriticky pod názvem: Milice, nebo národní armáda? Pro nás: lidové milice!

“Ve vysokých sférách politiky se pracuje na přeměně lidových milicí v národní armádu…..

Přeměna domobrany v armádu znamená, že by se Španělé měli vrátit do minulosti. Je to přání, aby Španělé neměli vlastní osobnost…

Pro nás je armáda nedílnou součástí fašismu. Charakteristickým nástrojem autoritářství je armáda. Potlačit armádu znamená potlačit možnost útlaku, kterou tato armáda lidem nabízí…

Co nejčastěji a navzdory všemu prohlašujeme, že jsme antimilitaristé. Nechceme národní armádu. Nechceme, aby lidové milice, které ztělesňují vůli lidu, zanikly. Pouze oni mohou bránit svobodu španělského lidu.

Stejně jako před touto sociální válkou pokračujeme v křiku:

Pryč s řetězy! Armáda je symbolem tyranie! Zrušte armádu!”

[*Poznámka: CNT = Národní konfederace práce. FAI = Iberská anarchistická federace]

• Dokumenty

… Intervence delegáta Železné kolony na plénu ve Valencii (schváleno Kolonou a přetištěno jejím orgánem Linea de Fuego, 17. listopadu 1936, Teruelská fronta):

“… Existuje vládní nařízení, které předpokládá militarizaci všech kolon, a jsou lidé, kteří věří, že militarizace dá vše do pořádku. Říkáme, že to nic nespraví.

Tváří v tvář desátníkům, poddůstojníkům a důstojníkům z akademií, kteří někdy vůbec neznají problematiku války, představujeme naši organizaci a nepřijímáme vojenskou strukturu. Železná kolona a všechny kolony CNT a FAI, a dokonce i další, které nejsou konfederační, nepřijaly vojenskou disciplínu.

… Nepřijímáme nic, co je v rozporu s našimi anarchistickými myšlenkami, které jsou realitou, protože nemůžeme jednat jinak, než si myslíme.

• Následuje citát Alfreda M. Bonanna z publikace “Jako zloděj v noci.”

“Anarchisté jsou přece proti antimilitarismu (jéje, vidíte, to je přeřeknutí. Přeřeknutí se nikdy nestane úplně náhodou, ve skutečnosti jsou anarchisté také proti jistému druhu “antimilitarismu”). Každopádně, abychom se vyhnuli nepříjemným nedorozuměním, pokusme se být srozumitelnější. Opravím se: anarchisté jsou proti militarismu. O tom není pochyb. Jsou proti militarismu, a to nikoli ve jménu monotónního pacifistického názoru. Jsou proti militarismu především proto, že mají jiné pojetí boje. To znamená, že nemají nic proti zbraním, nemají nic proti koncepci obrany před útlakem. Ale na druhé straně mají hodně proti určitému použití zbraní, které se nařizuje státem a je organizované represivními strukturami. Mají co říci proti militaristickému použití zbraní. Zatímco naopak souhlasí, nebo alespoň ve své velké většině souhlasí, s použitím zbraní proti utlačovateli, s použitím zbraní proti těm, kdo utlačují a vykořisťují, s použitím zbraní v osvobozeneckém boji. S použitím zbraní proti určitým lidem, proti určitým formám vykořisťování.

Je tedy nesprávné říkat “anarchisté jsou antimilitaristé, což je totéž jako říkat, že jsou pacifisté”. Anarchisté nejsou proti militarismu zdůvodu, že by byli všichni pacifisté. Neprotestují proti symbolu zbraně, ani nemohou přijmout odsouzení ozbrojeného boje obecně, abychom použili onen přísně technický termín, který by si zasloužil rozšířenou úvahu. Naopak, s určitým použitím zbraní naprosto souhlasí. Které to je? S tím, při kterém jsou tyto předměty používány k sebeosvobození, neboť mírovou cestou žádné osvobození možné není. Neboť ti, kdo mají moc, nebudou nikdy tak zdvořilí, aby v klidu stáli stranou, nekladli odpor a nesnažili se získat moc za každou cenu.”

• Dále doporučujeme: Třídní válka 13/2021: „Rojavská revoluce“? „Protistátní“? „Antikapitalistická“? Nebo nová mystifikace?

• Přeloženo podle článků Milizionäre, ja! Aber Soldaten, niemals! – Spanische anarchistische Milizen (1936)
  https://panopticon.blackblogs.org/2022/08/21/milizionaere-ja-aber-soldaten-niemals-spanische-anarchistische-milizen-1936/
• Militians, Yes! But Soldiers, Never! – Spanish anarchist militias (1936) https://mgouldhawke.wordpress.com/2022/05/31/militians-yes-but-soldiers-never-1936/