Dostat se do vězení je náročná a někdy pří mo odporná zkušenost (zvlášť když jde o vězení ruské). Autor tohoto textu (Alexej Gaskarov) byl jako známý antifašista a aktivista odsouzen v roce 2014 za účast na protiputinovských protestech z roku 2012 na Blatném náměstí. V říjnu 2016 byl propuštěn na svobodu. Na základě své zkušenosti shrnuje možnosti podpory politických vězňů.
NABÍDNĚTE POMOC ADVOKÁTŮM
Je obvyklé se domnívat, že obhajoba u soudu je věcí advokáta. Jenže to často bývá tak, že trestní věc je natolik obsáhlá, že není v silách jednoho člověka detailně se vyznat ve všech nuancích. Například v kauze Blatného náměstí bylo nutné zhlédnout více než třicet hodin videozáznamů a tisíce fotografií, což by bylo bez pomoci dobrovolníků krajně obtížné. Často je třeba pomoci hledat svědky pro advokáty, shánět pro ně potřebná potvrzení, dobrozdání ze zaměstnání či školy apod. Při tom se strategií obhajoby a přípravou důkazů pro proces musí samozřejmě zabývat profesionální obhájci. Aby bylo možné jim efektivně pomáhat, je třeba si přečíst dvě knihy: trestní zákoník (neboli kodex trestního práva) a trestní řád, který upravuje trestní právo procesní. Vaše pomoc se stěží projeví dosažením osvobozujícího rozsudku (u ruských soudů se to takřka nestává), ale zkušenost ukazuje, že čím pevnější důkazy má obhajoba, tím kratší trest bývá vynesen.
ZVEŘEJŇUJTE INFORMACE O PORUŠOVÁNÍ PRÁV VĚZNĚNÝCH
Podle služební hierarchie uvnitř penitenciárního systému odpovídá za dodržování lidských práv ve věznicích prokuratura pro dohled nad dodržováním zákonů v nápravných zařízeních. Odpovídající oddělení je v každém regionu a lidé se domnívají, že se musí obracet v první řadě na ně. Jenže je třeba mít napaměti, že prokuratura je ve většině případů na druhé straně barikády a reaguje pomalu. Takže ve vyhrocených kritických situacích je potřeba postupovat jinak. V první řadě je nezbytné poslat k vězněnému advokáta. Pokud je jeho obhájce daleko a nemůže okamžitě přijet, je třeba se obrátit na toho, kdo je blíž (taková návštěva bude samozřejmě stát dost peněz). Pokud vězeňská správa návštěvě brání, je nutné udělat rozruch prostřednictvím novinářů a obrátit se na ochránce lidských práv.
UDRŽUJTE KONTAKT S VĚZNĚNÝM
Odnětí svobody je velká zkouška pro psychiku člověka. Je důležité nenechat ho s pocitem že zůstal sám. A nejjednodušší způsob, jak to udělat, je psát mu dopisy. Dá se to dělat elektronicky nebo obyčejnou poštou. Jen se nedá psát o všem: všechny dopisy podléhají cenzuře, takže by se v nich neměly posuzovat podrobnosti trestního případu nebo otázky, které pak mohou být brány jako potenciální porušení zákona. Nemá smysl v dopisech líčit aktuální politické novinky – k tomu je lepší zařídit vězněnému předplatné různých periodik. Jinak se dá psát o čemkoli, hlavně, že píšete. Jaké jste viděli filmy, výstavy, co je nového ve vašem každodenním životě, o tom, jaké se vám případně honí hlavou filozofické úvahy…(Člověk, který se ocitl ve vězení, je vytržen z obvyklého rytmu života, a má tak spoustu času třeba k přemýšlení „o věčnosti“.)
PODÍLEJTE SE NA VÝDAJÍCH VĚZNĚNÉHO A JEHO RODINY
I kdybychom snad nebrali v úvahu náklady na advokáty, může časem značně narůst suma za balíčky a ostatní věci běžné potřeby pro vězněného. Člověk zbavený svobody nepřišel o běžné potřeby, jako je oděv, knihy apod. Do věznic nelze jen tak předávat věci a sami vězni si mohou zajistit jen minimální opravy v celách, opatřit televizor, mikrovlnnou troubu, varnou konvici a ostatní drobnosti. A náklady na přivážené povolené věci a na dopravu k návštěvám do věznic představují pro příbuzné postupně značné částky. Ale to je jen jedna strana problému. Pomoc je často potřebná i rodině vězněného, která zůstala bez živitele.
POSÍLEJTE BALÍKY
Pokud je člověk ještě ve vazbě a není mu formálně dokázána vina, jsou omezení balíčků s jídlem jen minimální. Ve vazebních věznicích může existovat i možnost objednávání jídla přes internetové obchody, včetně třeba pizzy a hotových jídel. Po odsouzení jsou omezení větší. Vězni mívají nárok na balíky, v nichž by byly i jiné věci než prádlo a oblečení, stanovený zákonem o výkonu trestu a řádem o výkonu trestu, zpravidla dvakrát ročně. Při takových omezeních je samozřejmě potřeba posílat hlavně to, o co poprosí sám vězněný. Za žádných okolností nelze předávat nejrůznější zakázané věci, jako například SIM karty, flash disky, léky atd., protože dozorci všechno důkladně kontrolují. Když to zkusíte, odnesete to sami (je to na vaši zodpovědnost) a zkomplikujete život i vězněnému. Seznam zakázaných předmětů je upraven vnitřními předpisy věznice, ale zpravidla se dá snadno najít na jejích webových stránkách.
POMÁHEJTE ČLOVĚKU UČIT SE
Jedním ze způsobů jak překonat útrapy izolace je získávání nových vědomostí. Všeobecné střední a odborné vzdělávání věznice jakžtakž zvládají, ale vyšší vzdělávání a výuka cizích jazyků jsou tam spíše imitovány. Technologie distančního studia se dávno dostaly za rámec „pošleme vám učebnici a vy potom vyřešíte testy“. Je třeba dohodnout se s konkrétní vysokou školou, uzavřít s ní smlouvu a dosáhnout předání elektronické ho zařízení, díky němuž může vězněný sledovat videozáznamy přednášek a seminářů. Je to zcela reálné a zákonné, protože zakázaná je pouze technika používaná ke komunikaci s vnějším světem, tedy k telefonování a komunikaci na internetu.
PŘIJÍŽDĚJTE S PŘEDNÁŠKAMI
Deklarovaným úkolem penitenciárního systému je nejen trestat za přestoupení zákona, ale také napomáhat k nápravě vězněného. Zpravidla žádné skutečné zdroje pro takové cíle ve věznicích nejsou, proto vězeňská správa vychází vstříc různým občanským organizacím nebo jednotlivcům, kteří si přejí organizovat pro vězně přednášky, promítání filmů, koncerty, divadelní představení, výstavy a jiné kulturně‐vzdělávací akce.
POMOZTE PROPUŠTĚNÉMU S ADAPTACÍ
Po propuštění je pro člověka složité vrátit se k obyčejnému životu. Je tedy důležité pomáhat bývalému vězni s adaptací. Například sehnat práci se záznamem v rejstříku trestů je opravdu obtížné, a přesně při tomhle bude pomoc aktuální. Stejně důležité je starat se o to, aby se člověk neuzavíral do sebe. Pokud váš propuštěný kamarád jen sedí doma, snažte se ho zvát na různé akce, kde může pokecat s lidmi a trochu se rozptýlit.
SHRNUTÍ
Pomáhejte advokátům. Co nejrychleji informujte potřebné lidi, pokud máte od vězněného zprávy o šikaně nebo jiném porušování jeho práv. Nenechte vězněného, aby měl pocit, že zůstal sám: pište mu dopisy, snažte se pro něj zorganizovat nějaké studium. Posílejte mu balíky a podporujte finančně vězněného i jeho rodinu. Nevykašlete se na člověka po propuštění a pomozte mu znovu si zvyknout na život na svobodě.
- Původně publikováno v revue Existence 1/2017 https://nakladatelstvi.afed.cz/existence/existence-c-12017-mytus-prace/
