Přišlo do e-mailu:
Anarchisté a anarchistky si často kladou otázku, co je zdroj vlastních neúspěchů. Místo analýzy však nezřídka sahají ke stereotypním a povrchním závěrům. Vystačí si s očerňujícími nálepkami domnělých „původců zla“, nezkoumají situaci z blízka a do hloubky. Vlastní neúspěchy tím jen násobí. Protože, kde není analýza neúspěchu a především pak ta sebekritická, tam je vždy sklon k opakování chyb.
Dne 17. ledna jsme pokryli TGV [vysokorychlostní vlak] nápisy a plakáty prosazujícími svobodu pro Claudia Lavazzu, který je rukojmým ve francouzské věznici. Jeden nápis se týkal také Emilia Scalzo, který byl deportován a uvězněn.
Solidaritu pro Claudia a Emilia.
Adressa:
Claudio Lavazza
N. ecrou 11818, CD 1 cellule 51
CP de Mont-de-Marsan
Chemin de Pémégnan
BP 90629
40000 Mont de Marsan (France)
Nicola Gai je anarchista v minulosti stíhaný v procesu «Scripta Manent». Obviněn byl z ublížení na zdraví Robertu Adinolfimu, manažerovi v nukleárním průmyslu. Tento jeho text osvětluje mnohá témata: překážky v anarchistické akci vnucené zvnějšku i námi samými, naléhavá potřeba udeřit na nepřítele, vztahy mezi soudruhy v bojích a na setkáních atd.
Vyšlo páté číslo anarchistického časopisu Burič. Časopis je možné stáhnout v PDF nebo si o něj napsat na kontakt buric @ riseup.net
Anarchisté tvrdili odpovědnost za útok na Generální sekretariát informačních systémů, který leží jižně od Atén. Jedním z cílů skupiny bylo ukázat solidaritu se 14 anarchisty zatčenými nebo pod dohledem na základě jejich vzorků DNA.
Základní otázka všech revolucionářů ve vztahu k Rojavě zní následovně: Je to, co někteří nazývají „Rojavská revoluce“, opravdu sociální revoluce nebo lépe řečeno, je součástí dynamiky ničení současného společenského řádu (tj. kapitalistického řádu)? Nebo jde spíše o proces instrumentalizace a usměrnění autentického hnutí vzpoury proti bídě a represi státu sociálně demokratickými (a tedy buržoazními) institucemi pod záminkou „sociálního osvobození“, které lépe ospravedlní jejich „boje za národní osvobození“?
Policie ochraňuje boháče. Hájí jejich moc a bohatství ukořistěné zdíráním pracujících.
Policie tvrdě vystupuje proti chudým. Drží je násilím i jeho hrozbou v poslušnosti a bídě. Některé u toho také zabije. Tak jako Stanislava Tomáše v Teplicích.
Uvnitř komfortní zóny boháčů, na okraji města Teplice, byl 12. 7. 2021 úmyslně založen požár. To ráno, snoby ve vilách probudila drobná exploze a plameny.
Toto je vztek proudící proti boháčům a jejich policejní ochrance.
Toto je neklid vyvolaný policejní brutalitou.
Toto je noční můra, co jim nedopřeje klidný spánek.
Policie je celosvětový gang terorizující chudou a vykořeněnou populaci. Jenže po celém světě přicházejí také inspirativní reakce na jejich brutalitu. V Portlandu, Chile, Brémách, Bruselu, Mexiku, Aténách, Kyjevě, Francii, Berlíně, New Yorku, Bristolu, Patrasu, USA…
Odpor bují všude, kde se praktikuje policejní násilí. Nyní i v Teplicích.
Iniciativa Děti ohně vydala červnovou zprávu o svých sabotážních útocích, cílených na turecký režim a fašisty z AKP/MHP.
Proběhlo 90 sabotážních operací:
Bylo vypáleno
Iniciativa Děti ohně komentovala svou činnost takto:
“V 90. letech, fašistický turecký stát spálil tisíce obcí v Kurdistánu, vyhnal miliony Kurdů z vlastní země. Turecký stát stále trvá na stejné politice i dnes. Zabitím 34 našich lidí v Roboski, spalováním za živa našich zraněných bratrů v Cizre, bombardováním hor a půdy Kurdistánu, spalováním lesů. Dokonce i bombardováním hrobů Kurdů, aniž by byli respektováni mrtví. Iniciativa Děti ohně jsou lidé, kteří stojí proti této brutalitě tureckého státu a přísahají pomstu. V měsíci červnu byla přijata pomsta a bude i nadále přijímána spalováním továren, pracovišt, provozoven, skladů, vozidel a obchodů patřícím fašistům AKP-MHP a jeho příznivcům v metropolitní oblasti Turecka.”
V reakci na vraždu Michaela Raye Townsenda portlandskou policií, bylo 24. června zaútočeno na parkoviště s několika vozy policejního úřadu Portland. Do okolního ostnatého plotu byla vyříznuta díra a byl zasažen tucet vozidel. Všechna auta mají rozbitá okna, čelní skla, světla a zrcátka a na jejich exteriéry byly napsány zprávy abolicionistů / anarchistů. Hasicí přístroj naplněný barvou byl použit k úplnému zakrytí povrchu aut i jejich interiérů.
Fizlové každý den proměňují naše veřejná prostranství ve vězení pod širým nebem. Vyzýváme všechny abolicionisty, aby vzali odfinancování a odzbrojení fízlů do svých rukou.
Buďme troufalí! Sabotáž je zábavná!
Před několika dny, během protivládních protestů v Kolumbii byla znásilněna policií 15 letá dívka. Poté, 2. července, feministická skupina zapálila policejní stanici pomocí molotovových koktejlů.
Toto není izolovaný případ, protože protesty začali, před více než 2 měsíci a už bylo znásilněno 28 žen.
Povstání v Kolumbii pokračuje 67 po sobě jdoucích dnů a to navzdory stovkám lidí, kteří jsou zabiti a zmizeli. Policie střílí do očí demonstrantů, ale lidé se vracejí do ulic aby bojovali. Zapalují policejní stanice a útočí na policii.
Od začátku povstání v Bělorusku uplynulo mnoho měsíců. Euforie ze srpna 2020 se pro některé postupně změnila v depresi, ale pro mnohé se stala základem politické organizace proti diktatuře.
A ačkoli protesty v ulicích se mírní a diktátor si myslí, že zvítězil, v Bělorusku pokračuje každodenní odpor proti režimu. Sousední rebelové nadále pořádají jednorázové akce a organizují se do malých buněk odporu. Telegramové kanály pokračují v prosazování revoluční agendy.
I když je pro anarchisty tato represe nejzávažnější za všechny roky existence hnutí od jeho obnovení v roce 1991, pokračujeme v boji proti režimu. Organizujeme se v ulicích a čtvrtích!
Pro soudruhy ze zahraničí jsme přeložili do angličtiny řadu textů, které by nám měly pomoci pochopit, co se v zemi děje.
Brožura obsahuje články různých anarchistických kolektivů o pozadí revoluce a jejího vývoje. Na stránkách také najdete rozhovory s různými aktivisty anarchistického hnutí, kteří se aktivně účastnili protestů a byli za to potlačováni. Doufáme, že vám tento výběr pomůže lépe porozumět situaci ve vzpurném Bělorusku!
Přišlo do e-mailu:
Po šestnácté hodině v sobotu 26. 6. 2021 zahořela improvizovaná barikáda v Teplicích u křižovatky ulic Hornická a Dubská. Stalo se to 181 kroků od místa, kde umíral Stanislav Tomáš po brutálním policejním zákroku.
Barikáda uzavřela ulici, ale symbolicky tím otevřela cestu kupředu!
Když lidské životy vyhasínají důsledkem policejní brutality, divoké ohně vrhají světlo na přehlížené problémy lidí, kterých se to týká.
Stanislav Tomáš, Erik Garner, George Floyd, Trayvon Martin, Michael Brown a mnoho dalších. Chtěli je udělat neviditelnými. Vztek zhmotněný v ulicích jim to naštěstní nedovolil.
Nic neni zapomenuto. Nic neni odpuštěno. Boj pokračuje…
„Víc novinářů než demonstrantů, tak by se dala charakterizovat očekávaná demonstrace proti policejní brutalitě na pražském Žižkově. Dokonce ani s přibývajícím časem protestujících nepřibývalo.“
Takto demonstraci shrnuli na idnes tv. Autonomní akce souhlasí, jen připojí nějaké další podrobnosti a úvahy.
„V týdnu od 26. května do 1. června 2020 vypálila multirasová proletářská vzpoura vedená černými policejní stanice, zničila policejní auta, zaútočila na policii, přerozdělovala zboží a pomstila se za policejní vraždy bezpočtu černých i nečerných. Ale první červnový týden se, jak se zdá, všechno změnilo. Všichni jakoby zapomněli, že se něco z toho stalo, a místo toho jsme se stali dobrými protestujícími, stali jsme se nenásilnými a stali se z nás reformisté. Místo toho, abychom zaútočili na policii, jsme vydrželi nespočet pochodů, které neměly žádný jiný smysl, než pochodovat. Z revolučních abolicionistů jsme se stali reformistickými abolicionisty. Co se stalo?“
Na tuto a další otázky se pokouší odpovědět Shemon v textu, který v anglické verzi vydalo nakladatelství Ill Will Editions v červenci 2020. Text později do češtiny přeložila skupina Třídní válka, která ho s dalšími souvisejícími materiály publikovala ve stejnojmeném buletinu.
Nakladatelství Subverze dalo textu formát brožury.
Cítíme křik po pomstě. Pomsta za Qosay Sadam Khalaf. Jaká odplata je však vhodná za vraždu mladého člověka? Kolik policejních vozidel a stráží musí shořet?
Nemůžou uspět.
Tak jako tak jednáme.
V noci 6. června 2021, tři měsíce po policejní vraždě Qosaye K., jsme zapálili prostory pořádkové policie v Brémách. Autobus a další tři vozidla policistů shořely a je z nich šrot. Zasáhli jsme vybavení hajzlů, kteří jsou posíláni do města, aby prosazovali represi. V tolika okamžicích čelíme policistům s pocity nenávisti a bezmoci.
Sabotáž je důstojným útokem proti nadřazenému nepříteli.
Policisté sklízejí naši nenávist, protože udržují tyto podmínky. Každá struktura nerovnosti je bráněna policejním násilím. Rasistická praxe povolení k pobytu a deportací. Současnost luxusního bydlení a bezdomovectví. Ekonomika stavěná na konkurenci a zisku. Čím jsou sociální rozpory tvrdší, tím brutálněji je policisté chrání. Policie je nejvěrnějším přítelem bohatých ve světě, který se vyznačuje chudobou a vykořisťováním.
Policajti sklízejí naši nenávist, protože ztělesňují tyto podmínky. Nosí uniformu. Rozvíjejí potěšení ze zneužívání moci a ponížení. Nacházejí realizaci v legální orgii násilí. Velí. Poslouchají. Vraždí.
Dalo se očekávat pobouření ze strany médií a vládců. Ticho po vraždách Qosaye K. a Mohameda Idrissiho se rozhostilo o to zřetelněji. Když se Mäurer v médiích chvástá o útoku na „naši“ bezpečnost, zajímalo by nás, čí bezpečnost myslí? Co je to za bezpečnost, pokud není jasné, zda lidé přežijí drogovou kontrolu nebo prohlídku bytu? Ne, toto není „naše“ zabezpečení. To může znamenat pouze bezpečnost vládců.
Hněv na policajty roste s každou kontrolou, každým obtěžováním, každou ranou a každou vraždou. Od hněvu může vzrůst odpor. Ať kameny zasáhnou svůj cíl a ohně rozsvítí naše noci.
Qosay Sadam Khalaf – to byla vražda!
U dvou supermarketů přicházím k popelnicím ve kterých je vyhozena hromada dobrýho jídla. Chci si ho vzít a nasytit sebe i mé přátele. Ochranka mi v tom zabraňuje. Tváří se u toho pobouřeně, jako bych jim zrovna chtěl vybrakovat ledničku v jejich domácí kuchyni. Jednají agresivně a bezohledně. Ptám se proč se to děje. „Takové jsou pravidla. Nesmíš si to vzít.“
| English | Čeština | Français | PDF |
25. května 2020 policie v Minneapolis v Minnesotě zavraždila George Floyda a zažehla jiskru, která odstartovala největší proletářské hnutí v USA od konce šedesátých let. Hnutí, které se brzy rozšířilo z hořících ulic Minneapolis do více než 2 000 měst po celých USA. Hnutí, jehož se zúčastnilo až 26 milionu lidí a které vyprovokovalo dominový efekt v mnoha zemích na celém světě, kde se projevy proletářské solidarity s hnutím v USA organicky sloučily se vztekem proti místním formám bídy, kterou život v kapitalistické společnosti přináší.
Redakci byl doručen nový motiv plakátu ke stažení.
Ve středu 19. května časně ráno provedla řecká policie evikci jednoho z nejznámějších zasquatovaných prostorů v Aténách – samosprávného divadla Empros.
Během květnového povstání v Foumbotu byl zapálen soud. Došlo k tomu v reakci na smrt vězně, kterému nebyla poskytnuta lékařská péče.
Zatímco zdraví vězně se zhoršovalo, výzvy k vyhledání lékařské pomoci byly vězeňskými úřady ignorovány. Odmítli nemocného poslat do nemocnice a nechali ho zemřít. Po jeho úmrtí, lidé pochodovali do vězení a tělo zemřelého umístili uprostřed Foumbotu. Blokovali také provoz na dálnici.
Revolucionáři v Foumbotu volají po osvobození všech vězňů a vypálení všech věznic.
V Kolumbii, kde od 28. dubna 2021 zuří protesty, byla ve městě Tulua v na jihozápadě země zapálena soudní budova. Plameny zničily značnou část střechy a druhé patro soudní instituce. Revolucionáři rovněž napadali kanceláře starosty města Tulua a městského oddělení dopravy, jakož i kapitalistické podniky.
Zatímco policie od zahájení protestů v Kolumbii zavraždila nejméně 43 lidí, revolucionáři pokračují v prohlubování odporu vůči krajně pravicovému režimu a vedou útoky proti státním i kapitalistickým institucím po celé zemi.
Vězněný soudruh Davide Delogu ukončil hladovku, kterou zahájil 22. dubna 2021. Hladovka byla zastavena, protože vedení věznice nařídilo konec pobytu na samotce a Davide bude také mít znovu možnosti telefonátů a videohovorů.
Odhaduje se, že se tradiční prvomájové demonstrace v Paříži učastnilo asi 30 000 lidí. Velkou část z nich mobilizovali reformistické odbory CGT (Confédération Générale du Travail), dále Gilets Jaunes (Hnutí Žlutých vest) a jiné skupiny. Byly přítomny také kurdské, palestinské a alžírské struktury. Mobilizace z anarchistického nebo autonomního spektra byla poměrně skromná.
Během demonstrace došlo na různých místech k potyčkám s policií. Militanti rozbíjeli pobočky bank, realitních kanceláří, supermarketu Carfour a také na několika místech zapalovali barikády.
V určitém okamžiku došlo ke střetům s odboráři CGT, kteří jsou nenáviděni za neustálou spolupráci s policajty. Některá auta CGT byla poničena a mluví se o četných zraněních na jejich straně. Na internetu však kolují také videa, kde odboráři z CGT používají pepřové spreje a obušky proti demonstrantům.
Zveřejňujeme anonymní vzpomínku na Matta Cicera, zesnulého anarchistického militanta, žurnalistu a komunitního organizátora.
Nakladatelství Subverze vydalo další publikaci. Tentokrát se zaměřuje na analýzu a kritiku psychiatrie z anarchistické-nihilistické perspektivy. Názory vyjádřené v tomto textu nepředstavují nic jiného než autorovo vlastní úvahy. Postoj vůči psychiatrii se zakládá na osobních zkušenostech.
Ve čtvrtek 22. dubna 2021 zahájil vězněný soudruh Davide Delogu hladovku.
Tato hladovka byla podnícena zrušením telefonních hovorů ve věznici. Ředitel vězení zdůvodnil odepření telekomunikace odkazem na dokument vytvořený soudcem před třemi lety.
Davide Delogu je sardinský anarchista zatčený v roce 2010. Byl odsouzen za několik loupeží a krádeží. 1. května 2017 se pokusil uniknout z věznice na Sicílii, což se mu téměř podařilo.
Davide jistě uvítá i jiné formy podpory a dopisy.
Anarchistický informační a překladatelský projekt Act for Freedom Now! byl znovu zprovozněn online. Původní web byl 29. března 2021 zablokován po zabavení serveru nostate.net nizozemskou policií.
Nová adresa webu je: actforfree.noblogs.org
V Owerri vypuklo 5. dubna 2021 povstání při kterém ozbrojenci napadli vězení a osvobodili vězně. Militanti během útoků používali dynamit, výbušniny a sofistikované zbraně. Napadena byla i policejní stanice a zaparkované automobily v prostorách sídla. Operace trvala téměř tři hodiny.
Povstalci používali výbušniny na Státní policejní ředitelství, které sdílí společný obvodový plot s věznicí. Mnoho vozidel zaparkovaných v prostorách bylo spáleno. Stráže při pohledu na jednání militantů opustili svou pozici, protože měli strach o vlastní život.
Žádné skupiny zatím nepovrdily odpovědnost za tyto útoky. Povstání v Owerri však poskytuje revolucionářům příklad toho, jak mohou povstalci přemoc státní orgány a osvobodit lidi držené v zajetí.
Server nostate.net, se všemi projekty, které hostil, byl 29. března 2021 zabaven nizozemskou policií. Nemáme žádné oficiální informace o důvodech zátahu. Odkazy na pravé straně hlavní stránky nostate.net nyní vedou k nejnovějším verzím webových stránek uložených v internetovém archivu.
Poznámka: Server nostate.net je také domovem několika anarchistických webových stránek, včetně mezinárodních informačních a překladatelských projektů act for freedom now! a 325, které existovaly od roku 2008 a 2006. Po zabavení již nemohou být umístěny na jejich původních adresách.
Tato akce je součástí tlaku na západní kapitalisty, kteří obchodují s režimem Lukašenka, a tím zajišťují jeho přežití. Když jsme plánovali útok, byli jsme inspirováni úvahami uvězněného anarchisty-partyzána Igora Oliněviče, který napsal ve své knize „Jedu do Magadanu”: „Je v pořádku obchodovat i s kanibaly – to je podstata evropské politiky.” Příklad nábytkové společnosti IKEA, se sídlem ve Švédsku a v současné době registrované v Nizozemsku, dokonale demonstruje přesnost a význam Igorova závěru.
Během povstání, které nedávno zuřilo po celé Senegalu, militanti vypálili policejní stanici a vyvlastnili střelivo. Z místa byly také vyvlastněny počítače, židle, stoly, okna a dveře. Kromě toho bylo vypáleno také osm vozidel a stanice ve francouzkém vlastnictví. Militanti pálili pneumatiky a blokovali tak komunikaci spojující různá města.
Kapitalisti mají sklady plné knih. Vydají nám je jedině výměnou za peníze. Za hodně peněz! Jsou to jejich pravidla, které neakceptuju. Vyvlastnila jsem proto knihy za které kapitalisti chtěli celkem 5980 Kč. Nedala jsem jim vůbec žádné peníze. Knihy teď budu sdílet. Některé využiju ve prospěch organizace dalšího boje.
Jen generální povstání dokáže zbořit kapitalismus. Jenže když nepřichází, nebudu jenom pasivně čekat a poslušně trpět. Expropriací si beru zpět kousky toho, co nám bylo ukradeno. Oslavuju tím vzpouru a hledám komplice, ne ustrašený dav občanů. Podporuju PROJEKT STRAKA a organizuju další útoky na soukromé vlastnictví.
Před několika dny byl propuštěn Lukáš Kalina vězněný za exproriaci housek. Posílám vřelý pozdrav jemu a všem vyvlastňovatelům na celém světě.
„Názory, ktoré nás otravujú“ je séria krátkych komentárov k vyjadreniam, ktoré sme počas koronakrízy zachytili v našom okolí.
Ve čtvrtek 25. února 2021 po poledni došlo ve vězení Croix-des-Bouquets, nedaleko města Port-au-Prince, k vězeňským nepokojům. Vězni rychle převzali kontrolu nad vězeňským zařízením. Podařilo se jim odzbrojit několik strážců, aby se dostali za mříže a zdi.
Krvavá vzpoura / útěk vyústila v asi 25 úmrtí v důsledku konfrontací mezi vězni a policií v tomto sektoru. Dobrou zprávou ale je 400 uprchlých vězňů. Od té doby však došlo k několika zásahům, při kterých se podařilo některé uprchlíky zadržet.
Proti vězení nepokoji a útěky!
Oběvují se svědectví, že společnost Facebook masivně cenzuruje osoby, skupiny nebo stránky, které zveřejňují informace související s hladovkou Dimitrise Koufontinase. V Řecku vlnu cenzury na Facebooku provádí dodavatel moderování obsahu Teleperformance, společnost s vazbami na řeckou vládu a krajní pravici.
Cenzura je problém, který Facebook doprovází dlouhodobě. V loňském roce byly Facebookem odstraněny stránky Enough 14, Crimethinc, It Going Down a mnoho dalších. Stále znovu se nám připomínají důvody, proč bychom se měli vyvarovat užívání sociálních sítí vlastněných korporacemi. Jsou to nástroje konstruované a spravované našimi protivníky a slouží především jejich zájmům. Je načase zbavit se veškerých iluzí o tom, že nám Facebook poskytuje cenné možnosti sdílení a komunikace. Když je možné být online prostřednictvím anarchistické infrastruktury, není důvod dát přednost té korporátní založené na manipulaci, shromažďování osobních údajů a cenzuře.
O dobrovolném ukončení účtů na sociálních sítích již v minulosti informovali některé anarchistické projekty. Snad budou následovat další, protože kybernetická věznice opravdu není svobodný prostor.
Publikujeme část dopisu od anarchisty Dmitrije Dubovského s jeho poznámkami o soudruzích zadržených ve společné věci.
Jen pár řádků pro doplnění mé poslední odpovědi. Během rozhovorů a diskusí se soudruhy jsme se identifikovali jako skupina anarchistů z různých měst, kteří se rozhodli podílet na odporu proti neuznané a okupační moci. Jednoduše, jsme anarchisté, kteří se rozhodli připojit k lidovému odporu a podporovat povstalecký boj. Kromě elementární solidarity a soucitu s lidmi měl každý z nás pro tento krok své vlastní důvody.
S větší mírou pravděpodobnosti mohu říci, že všichni členové naší skupiny budou jednomyslně, s hrdostí a bez lítosti deklarovat svoji volbu. A to i přes tak obrovský časový rámec pro nás připravený.
Již od začátku března 2020, kdy se po celé zemi nemocnice plnily nakaženými lidmi, bylo evidentní, že určité kategorie lidí budou obětovány. Mezi nimi i vězni italských věznic.
V tomto VIDEO najdete portrét skutečností z věznic, které začátkem března 2020 šokovaly svět. Uslyšíte slova, která nám připomínají, jak zásadní je pokračovat v boji za svobodu.
Video je zatím jen s italskými titulky, ale některé záběry mluví jasně i bez slov.
Ve středu (20. ledna 2021) vypukly v Bosně nepokoje proti největšímu táboru migrantů v zemi, který se nachází v oblasti Blažuj, západně od hlavního města Sarajevo. Předtím 23. prosince na severu země vzpoura zpustošila tábor spravovaný Mezinárodní organizací pro migraci (IOM).
Bosnu, která se nachází na balkánské trase, každoročně překračují tisíce migrantů, kteří se pokoušejí projít střežené hranice Evropy, než se ocitnou na hranici s Chorvatskem (členem Evropské unie). Podle ministra vnitra hraničního kantonu Una-Sana, chorvatská policie v roce 2020 provedla 7 210 návratů do Bosny. V současnosti uvízlo téměř 6 000 migrantů v pěti bosenských táborech IOM, zatímco 2 000 až 2 500 čelí zimě v lesích a opuštěných budovách mimo tyto institucionální struktury.
Podle Sarajevo Times bylo 21. ledna poškozeno téměř 20 vozidel ministerstva vnitra a IOM. Nepokojů se údajně zúčastnilo téměř 2 000 migrantů.
Ilja Šakurskij, antifašistický politický vězeň v Rusku, na vás v tomto rozhovoru apeluje, abyste napsali jemu a také ostatním uvězněným v nechvalně známé kauze „Síť“. Na konci si přečtěte poznámku o tom, kam posílat zprávy.
Jak to bylo s nepokoji ve věznici Bělušice na mostecku? Spustila je pouhá fáma nebo jsou fámami spíše články médií, které nekriticky přejímají stanoviska správy věznice?
Komuniké: V noci ze 17. na 18. ledna 2021 jsme umístili zápalné zařízení pod policejní auto zaparkované před okresní policejní stanicí v Rellinghausenu v Essenu.
Ve stejnou noc byla napadena kameny a barvou policejní stanice ve Essen-Kettwig.
Policie v Essenu nezůstala bez povšimnutí díky svým rasistickým a násilnickým zásahům. V posledních letech jimi bylo zabito několik lidí. Dychtili jsme navštívit je alespoň od doby, kdy byl objeven interní nacista na policejním ředitelství v Essenu. Nedávný apel „Podvratně a mimo kontrolu“ nám dal nezbytný impuls.
Pod rouškou epidemie koronaviru došlo od roku 2020 k celonárodní vlně represí proti různým levicovým strukturám, kterých si široká veřejnost do značné míry nepovšimla. Nechceme to všechno nechat nezodpovězené a naše činy vnímáme jako malý příspěvek k odporu.
Pozdrav jde také lidem v Bruselu, kteří zaútočili na policejní stanici po smrti osoby během policejní kontroly v souvislosti s opatřeními, která měla čelit epidemii Covid-19.
Proti represi!
Proti státu!
Za ofenzivní rok 2021!
Rozzlobení lidé zapálili policejní stanici a střetli se s policisty v Bruselu během protestu požadujícím spravedlnost pro Ibrahima Barrieho, 23letého černocha, který byl zabit v policejní vazbě v sobotu 1. 9. 2021.
https://www.youtube.com/watch?v=Pf9tBU0b1ns
S vyhláškami, zákazy vycházení, červenými zónami a vězením by si přáli, abychom byli zavřeni doma, lobotomizováni před obrazovkou počítače nebo smartphonu, paralyzovaní strachem z porušování vyhlášek a zákazů.
Nevzdávejme se, nerezignujme.
Pojďme dál útočit …
Procvičovat přímou akci !!!
V pozdní odpoledne začátkem ledna byla zapálena anténa s relé 4G a 5G.
Oheň do hyperpropojeného světa. Plameny do společnosti kontroly.
Objímáme naše sestry a bratry uvězněné při operaci Bialystok, Annu a Alfreda, Beppeho, Natascii, Davideho a všechny anarchistické vězně zavřené ve vězeních.
Svobodu pro všechny.
Po dlouhé a těžké nemoci nás ve středu 23. prosince 2020 ve věku 78 let opustil historik anarchistického hnutí, překladatel a editor Alexandre Skirda.
Další vlna vězeňských nepokojů se šíří napříč světem. Následují informace o třech takových.
Vážení soudruzi,
Píšu vám, abych vás informoval, že od 2. prosince 2020 jsem zahájil stávku ve společných místnostech (po několika hladovkách během tohoto roku v tomto vězení!)
Touto stávkou usiluji o léčbu svých nemocí, které asi rok hojně dokumentoval můj právník Fabio Sommovigo. Zprávy a stížnosti předložené mým právníkem nestačily.
Bělorusští anarchisté se aktivně účastní masivních protestů proti diktátorskému režimu Alexandra Lukašenka, které byly zahájeny 9. srpna 2020 a z tohoto důvodu nyní trpí vážnou represí. Podpořte jejich boj. Zjistěte jak pomoci na: abc-belarus.org.
Vážení soudruzi,
Je za námi rok 2020 – jeden z nejintenzivnějších roků v historii běloruské společnosti a anarchistického hnutí. Solidarita se stala hlavní zbraní v boji nejen proti diktatuře, ale také proti koronaviru. Právě kolektivní snahou se nám podařilo překonat první vlnu epidemie.
Dark nights Act for Freedom Now Anarchists worldwide Anarchist black cross (CZ) Chronik Třídní válka Attaque Anarchistická federace Anarchist Black Cross
