Dlouho plánovaná, ale až letos realizovaná brožura seznamuje se základními principy anarchismu, anarchistickým pohledem na svět, ale také na sebe sama. Vedle toho ukazuje šíři zájmů a aktivit anarchistického hnutí, které se týkají široké škály aspektů života člověka, společnosti i samotného hnutí.
Nečekejte žádné dlouhé citáty klasiků, přemíru cizích slov, nesrozumitelné filozofické rozbory ani historický exkurz plný jmen a dat. Publikace je velmi názorným úvodem do myšlenek anarchismu z pohledu, jenž odpovídá aktuální době. Je vhodná jak pro anarchisty a anarchistky, tak pro lidi, kteří se s myšlenkami anarchismu nikdy v životě nesetkali.
Návrh textu této přehledné knížečky byl dán k připomínkám členům a členkám Anarchistické federace (AF), takže její finální podoba může být považována za jakési kolektivní dílo AF. Naše nakladatelství věří, že Anarchismus pro začátečníky přitáhne k anarchistickým myšlenkám nové čtenáře a podnítí k jejich dalšímu studiu, a především k praktické aktivitě.
„Anarchismus?“
„Ano, anarchismus!“
„A proč vlastně?“
„Protože… hmm… Kde začít? Protože náš štve ekonomický a politický útlak. Protože nedokážeme být natolik slepí, abychom uvěřili pohádce parlamentní demokracie. Protože odmítáme nepřirozené autority, které nám diktují, co můžeme a nemůže, a vnucují nám způsob, jakým přežít své životy. Protože nedokážeme snášet sociální nespravedlnost a diskriminaci jen proto, že se někdo narodil v určité sociální skupině, s určitou barvou kůže nebo pohlavím. Protože…“
„Kritizovat ale umí každý.“
„Naneštěstí neumí.“
„Ale tak to už na světě chodí.“
„Blbost. To odmítáme. Jiný svět je možný. Je jen třeba odmítnout ten starý.“
„A co místo něj?“
„Přece společnost, která bude svobodná, kde bude mít každý možnost mluvit do toho, jak bude vypadat jeho život. Kde se bude žít namísto přežívání v kruhu pracuj a konzumuj. Kde bude mít každý rovný hlas a život společnosti budou určovat její potřeby a ne finanční zájmy nejbohatšího a nejmocnějšího promile světové populace.“
„To zní dobře. A je možnost se někde o anarchismu dozvědět víc?“
„Rozhodně. Co začít třeba touhle brožurou?“
Vážení soudruzi,
Rok 2019 byl rokem celosvětového třídního hnutí takového rozsahu a intenzity, jakou jsme neviděli po celá desetiletí, snad dokonce od vlny revolučních bojů v šedesátých a sedmdesátých letech. Kapitalistická normalita business as usual byla hluboce otřesena nesčetnými protesty, stávkami, nepokoji a na některých místech i vojenskými a policejními vzpourami. Stovky tisíc rozzlobených proletářů vyšly do ulic v Chile, Francii, Libanonu, Iráku, Haiti, Hongkongu, Íránu, Indii, Kolumbii a v mnoha dalších zemích. Pro mnoho komunistických militantů tato hnutí představovala závan čerstvého vzduchu. Nepokoje v Sao Paulu, Recife, Riu nebo dokonce okupaci metra v New Yorku či protesty proti průmyslovému znečištění ve Wenlou v deltě Perlové řeky jsme sledovali s velkým očekáváním, že se jedná o znamení, že se proletářský požár šíří dále a začíná pohlcovat tato obrovská centra akumulace kapitálu. Nastal nový rok a hnutí nevykazovalo žádné známky ztráty energie. Naopak, nové erupce se objevovaly téměř každý týden, v dalším městě, regionu, zemi… A pak, po třech měsících roku 2020, se to všechno náhle zastavilo. Nebo to tak aspoň vypadalo.
Na webu ABC a dalších místech se můžeme 
Stovky vězeňských rebelů se vzbouřilo v kuchyňské jednotce věznice Eyman v arizonské Florencii. Během povstání obklíčili vězeňský personál a zničili vězeňskou infrastrukturu. 
Skupina 
Anarchista Mikola Dziadok byl zadržen 13. listopadu 2020! Tehdy ráno byl během zadržení tvrdě zbit policií. Je podezřelým v dříve zahájeném trestním řízení týkajícím se organizování a přípravy akcí, které narušují veřejný pořádek. V roce 2010 byl zadržen po útoku na ruské velvyslanectví v Minsku. Byl obžalovaným v „kauze anarchistů“ a odsouzen na 4,5 roku vězení. Prohlásil se za neviného a odmítl podepsat petici za milost adresovanou Alexandru Lukašenkovi. Za „zlomyslnou neposlušnost vůči požadavkům správy nápravného zařízení“ dostal další rok vězení. Propuštěn byl roce 2015 společně s Nikolajem Statkevičem a dalšími politickými vězni. Nyní pokračuje v aktivní politické účasti.
Kronika odporu se připojuje k Otevřenému dopisu na podporu běloruských anarchististů revolucionářů. 
Během 25. září jsme hromadně vyvlastňovali produkty v řetězeci obchodů s biopotravinami Naturalia, který se nachází poblíž pařížského Buttes Chaumont.
V Nigérii propuklo povstání během kterého po celé zemi revolucionáři vypálili policejní stanice, vládní budovy a banky. Rovněž přijali opatření umožňující vězňům uniknout na svobodu.
Události v Rojavě jsou aktuální téma, kterému se věnuje mnoho osob, skupin a iniciativ. Pozitiva rojavské reality by se jistě daly podrobně popsat a mnozí to již udělali na jiných místech. Odkazy na některé jsou uvedeny pod tímto textem (1). Těchto článků je však mnohem více než textů, které by podrobněji popisovaly i slabé stránky a rozpory událostí v Rojavě. Tento materiál se snaží tento nepoměr vyvážit. Vůbec tím však není řečeno, že pozitivní oblasti Rojavy jsou nedůležité nebo zanedbatelné.
Ozbrojenci v Jakartě zapálili policejní stanoviště, stanice metra a barikády během povstání proti neoliberálnímu zákonu Omnibus. Ten vytváří ještě větší nerovnost a ničení životního prostředí. Také ruší předpisy o minimální mzdě a umožňuje společnostem libovolně určovat mzdy.
Ve středu (7. 10. 2020) v Aténách čelili anarchisté policii poté, co řecký soud prohlásil Zlatý úsvit za zločineckou organizaci. Tato neofašistická strana se v roce 2015 stala třetí politickou silou země. Střety začaly po odsouzení Zlatého úsvitu, kdy represivní síly, zjevně otrávené výsledkem, bezdůvodně zaútočily na dav.
Podporuji 
Nakladatelství Subverze
Níže jsou výňatky z článku publikovaného na webových stránkách North Shore Counter-Info. Celý článek si můžete přečíst v anglické verzi 
219 vězňů uprchlo z věznice Moroto poté, co byli vězni vystaveni koronaviru. Jeden voják byl zabit vězeňskými rebely, kteří zaútočili na zbrojnici a zmocnili se více než 15 zbraní a střeliva. Pouze sedm z 219 vězňů, kteří unikli z vězení, bylo znovu zadrženo. Při pokusu o útěk však byli také zavražděni dva vězni.
Jednotka ve vězení na michiganském poloostrově byla poničena povstáním vězeňských rebelů. Rebelové se spojili, aby znemožnili strážím vstoupit do segmentu nápravného zařízení. Převzali kontrolu nad obytnou jednotkou asi na pět hodin. Také značně poškodili jednotku, rozbili vybavení a způsobili menší záplavy.
Jak můžeme dosáhnout okamžiků svobody, i když jsou jen krátké a sporadické? Jaké jsou ty okamžiky, když cítíme, že to, co nás omezuje, ztrácí váhu a smysl?
Po nedávném 
Lukáš 
Brát si zboží od kapitalistů bez placení není zločin. Oni sami jednají zločinně, když komodity hromadí vykořisťováním zaměstnanců. Nechávají je tvrdě dřít, ale dají jim jen malý díl z toho, co svou prací vytvořili. Zbytek ukořistí a investují do dalšího koloběhu vykořisťování. To je krádež! To je zločin! Odebrat těmto zlodějům nakradené hodnoty, ale krádež není. Navzdory kazatelům křesťansko-buržoazní morálky tvrdíme, že vyvlastnění (expropriace) je legitimní forma reakce na svět, kde je cesta k bohatství jedněch dlážděna chudobou druhých.
Kapitalisté denně vyhazují tuny jídla i jiných věcí a dělají vše pro to, aby si je lidé nemohli pořídit bez zaplacení.
V noci 1. srpna 2020 ve státní věznici v Georgii propuklo povstání. Vše bylo dokumentováno vězni, kteří pak zveřejnili videozáznam na sociálních sítích.
Nakladatelství 
Oheň je často nápomocný v boji proti vězením a jejich úředníkům. Zde jsou informace o několaka příkladech z poslední doby.
Mónica Caballero a Francisco Solar jsou 
Sociální rebel, padělatel, bandita, moderní Robin Hood – seznam titulů, za které byl vyznamenán náš anarchistický soudruh Lucio Urtubia, je dlouhý. Jeho život, který zní jako dobrodružný román, je zrcadlem revolučních hnutí v Evropě ve druhé polovině 20. století. Lucio Urtuba zemřel 18. 7. 2020. Připomeňme si ho článkem z roku 2010, který ukazuje kým byl.
Dne 13. července 2020 vypuklo povstání v Detenčním centru pro dospělé v okrese San Juan v reakci na snížení přídělu teplých jídel a nedostatek testů na COVID-19. Více než třetina vězňů v San Juan County Adult Detention Center již byla testy označena pozitivní na koronavirus.
Před rokem zahájil Willem Van Spronsen svůj 
redakční poznámka: Logo na transparentu je zjevně ispirované tím, které používala městská partyzánská skupina Angry brigade. Více o AB je v publikaci 
V řeckých ulicích opět propukají nepokoje. Důvodem jsou vyklizené squaty a nové represivní zákony vydané vládou.
Anarchistický projekt 
Policejní vraždy nejsou jen doménou Spojených států, na „denním pořádku“ jsou také v Mexiku.
V solidaritě s vězněnými. S lidmi bez domova a s uprchlíky. S těmi, kteří jsou vyhnáni z města, a těmi, kteří jsou sledováni kapitalistickým systémem. Také s těmi, kteří se potýkají v otevřených prostorech s represemi nebo jsou zavřeni, jelikož jsou příliš chudí nebo vzpurní. 
Toto je prohlášení rebelů zapojených do 
Riot cops a IAT (Immediate Action Team) brutálně rozdrtili vězeňskou vzpouru, která se rozšířila do 3 samostatných bloků v notoricky známé věznici Long Bay vzdálené asi 14 km jižně od Warang / Sydney. Během vzpoury vězni použili ručníky, aby vyhláskovali BLM (Black Lives Matter) v jednom z dvorů, aby ji mohli vidět mediální helikoptéry.
Po vraždě George Floyda probíhají nepokoje nejen USA. Do boje se zapojují lidé i v jiných částech světa. Následuje přehled některých aktivit. Nejde zdaleka o vyčerpávající výčet.
10. května v Montrealu – Dnes ve 14:00 navštívila karavana s více než 30 vozy vězení Federálního výcvikového střediska v Lavalu a vězení Bordeaux v Montrealu. Požadovalo se okamžité propuštění všech vězňů v souvislosti s pandemií COVID-19. Vozidla byla zdobená slogany, jako například „Vězení by nemělo být trestem smrti“, „Svobodu všem vězněným“. Troubilo se na rohy, vydával hluk a to v kombinaci s transparenty vyjádřilo solidaritu s těmi, kteří byli uvnitř.
Vakuově uzavřený život nebo neposlušnost?
Jak se cítíš ovlivněn/a situacemi nucené pasivity? Jak se cítíš ovlivněn/a neustálým náporem zvuků? Umělými hlasy? Videi? Reklamami? Slogany?
„Námezdní otroctví je nepřítel hry, individuality a svobody. Sociální systémy vyžadují podrobení individuality buď homogenizovaným členstvím nebo pevnou skupinovou identitou, aby byla zachována jejich existence. U všech sociálních systémů je vzorec podobný: individualita se oddává skupině, aby jí byl umožněn přístup ke zdrojům. Za kapitalismu je námezdní otrok – nebo marxisticky „proletariát“ – identita přeskupená v úloze reprodukční kapitalistické společnosti. To zahrnuje, že jednotlivci odevzdají svou mysl a tělo pánovi výměnou za mzdu, která slouží jako povolení k přístupu ke zdrojům. Ale pro anarchistickou individualitu vyzbrojenou nezákonností, je vyvlastnění zdrojů anarchie přežití bez povolení.
Podle medií se na konci března 2020 různé skupiny organizovaly, aby vyvlastnily a rozdávaly zboží ze supermarketů. Vyvlastnění se týkalo hlavně potravin, tabáku, chlastu, oděvů a elektronických spotřebičů.
Krize Covid-19 znovu zdůraznila, že tento svět patří jim, protože je přijatý od nás. Bohatí a mocní vyvstanou silnější a podporovaní státem. A my budeme ještě chudší než předtím. Jsme na tom tak, protože tu jsou boháči. Krize tyto procesy pouze prohlubuje.
Den loupeží ve velkých obchodních řetězcích a následnou distribuci lidem bez domova ukazuje audiovizuální materiál zaznamenaný v ulicích Santiaga. Dochází k tomu v době karantény a militarizovaného zákazu vycházení pod záminkou ochrany proti viru Covid-19.
